Když se dnes mluví o historii Applu, většina pozornosti logicky míří na návrat Steva Jobse, příchod iMacu, iPodu nebo později iPhonu. Mezi jeho odchodem a návratem ale existuje období, které bývá trochu neprávem přehlížené. Přitom právě tehdy Apple uvedl několik zařízení, která byla technicky odvážná, v některých případech i komerčně úspěšná, a hlavně ukázala, že firma umí přicházet s velkými nápady i ve chvíli, kdy sama bojuje o přežití.
Po deseti letech od založení už u Applu Steve Jobs ani Steve Wozniak nehráli hlavní roli. Firma se potýkala s problémy a místy to vypadalo, že může sklouznout až k bankrotu. Přesto mezi lety 1986 a 1995 stihla představit řadu produktů, které zanechaly výraznou stopu nejen v historii Applu, ale i v širším světě osobních počítačů.
Právě toto období je zajímavé z několika důvodů:
- Apple hledal novou identitu bez svého nejvýraznějšího spoluzakladatele.
- Vznikaly produkty, které byly často odvážnější než komerčně jisté.
- Některé tehdejší nápady později připravily půdu pro mnohem slavnější zařízení.
Macintosh Plus: nenápadný, ale mimořádně důležitý Mac
Původní Macintosh z roku 1984 změnil pohled na osobní počítače. Apple ale potřeboval rychle navázat a ještě před skutečným nástupcem přišel začátkem roku 1986 Macintosh Plus.
Na první pohled nešlo o tak revoluční stroj jako první Mac. Jeho význam ale spočíval v něčem jiném: přinesl několik prvků, které se později staly pro Macy naprostým standardem.
- Rozhraní SCSI, které otevřelo cestu pevným diskům a CD mechanikám.
- Oboustrannou 3,5palcovou disketovou mechaniku s kapacitou 800 KB.
- Možnost rozšířit paměť pomocí SIMM modulů.
- Novou klávesnici s numerickým blokem a kurzorovými šipkami.
Macintosh Plus byl natolik důležitý, že v nabídce vydržel prakticky beze změn až do října 1990. To z něj dělá jeden z nejdéle prodávaných Maců své doby. Pomohly mu i časté slevy, díky nimž si udržel oblibu řadu let.
Macintosh II: když se Mac poprvé opravdu otevřel
Jestli byl Macintosh Plus spíš přemosťovacím modelem, pak Macintosh II z roku 1987 už byl skutečným pokračovatelem původního Macintoshe.
Apple tehdy zásadně změnil směr. Zatímco první Macintosh byl kompaktní all in one počítač, Macintosh II poprvé oddělil samotný počítač a monitor. Uživatel si tak mohl vybrat vlastní displej. Apple ale zároveň nabídl i barevné zobrazení a výrazně otevřenější konstrukci.
Velkou změnou byla také rozšiřitelnost. Uvnitř bylo místo pro další pevné disky a další úpravy. To byla věc, proti které se Steve Jobs v minulosti stavěl. Bez něj v hlavní roli si ale Apple mohl dovolit jiný přístup. A právě ten se ukázal jako velmi důležitý.
LaserWriter II: tiskárna, která pomohla odstartovat desktop publishing
Dnes je domácí i kancelářský tisk samozřejmostí. V polovině osmdesátých let to ale zdaleka neplatilo. Právě řada LaserWriter pomohla Applu nastartovat revoluci desktop publishingu.
Původní LaserWriter přišel už v roce 1985 a rychle uspěl. Na něj pak v roce 1988 navázala řada LaserWriter II. Její hlavní síla spočívala v tom, že nabídla více modelů v různých cenových hladinách. Tím Apple rozšířil profesionálněji působící tisk i k širšímu publiku.
Dobře to ukazují i rozdíly mezi jednotlivými variantami:
- LaserWriter IISC šetřil náklady tím, že nepodporoval PostScript.
- LaserWriter IINTX přidal SCSI řadič pro ukládání tiskových fontů.
Tahle řada pomohla Applu pevněji se spojit s kreativními profesionály a firmami. A právě tato vazba je pro značku typická dodnes.
Macintosh Portable: ambiciózní stroj, který přišel příliš brzy
Dnešní Apple umí dělat tenké a lehké notebooky s překvapivě vysokým výkonem. Koncem osmdesátých let ale podobná technologie jednoduše ještě neexistovala. Přesto se Apple rozhodl zkusit něco velmi odvážného. Výsledkem byl Macintosh Portable.
Šlo o jeden z prvních notebooků svého druhu. Z dnešního pohledu ale název „Portable“ působí skoro ironicky. Počítač vážil zhruba 16 liber, tedy přibližně 7,3 kilogramu. To je skoro šestkrát víc než dnešní MacBook Air.
Na svou dobu ale šlo o velmi ambiciózní zařízení. Nabídlo:
- první bateriově napájený Mac,
- vestavěný trackball pro ovládání na cestách,
- kvalitní aktivní maticový displej,
- úsporný pevný disk s cílem prodloužit výdrž.
Problém byl v tom, že to všechno bylo velké, těžké a drahé. Cena přesahovala 7 000 dolarů. Prodeje tomu odpovídaly. Macintosh Portable tak sice ukázal směr, ale sám komerčně výrazně neuspěl.
PowerBook 100: notebook, který Applu konečně vyšel
Neúspěch Macintoshu Portable ale zároveň ukázal, že o přenosné Macy zájem existuje. Apple se poučil a v říjnu 1991 přišel s řadou PowerBook 100.
Apple tentokrát nabídl více modelů od základních po výkonnější varianty. Důležitější ale bylo, že PowerBook napravil prakticky všechno, co se u předchozího pokusu nepovedlo. Byl výrazně lehčí a působil mnohem moderněji.
Velkou roli hrály i detaily. PowerBook měl pod klávesnicí opěrku pro dlaně, což dnes bereme jako naprostý standard, ale tehdy šlo o velmi chytře zvládnutou ergonomii.
Úspěch byl navíc rychlý a výrazný:
- řada PowerBook údajně během prvního roku získala kolem 40 % trhu s notebooky,
- PowerBook 100 je dodnes považován za jeden z nejvlivnějších notebooků historie.
Newton MessagePad 100: produkt, kterému se lidé smáli, ale předběhl dobu
Newton nemá v historii Applu úplně bezchybnou pověst. Přesto by byla chyba ho odbýt jen jako nepovedený experiment. Newton MessagePad 100 totiž v mnoha ohledech předběhl dobu a připravil půdu pro řadu pozdějších zařízení.
Šlo o první Apple PDA a ačkoliv nebylo dokonalé, přineslo funkce, které dnes považujeme za běžné:
- rozpoznávání rukopisu,
- otáčení obrazovky,
- adaptivní virtuální klávesnici.
Na výstavě Macworld Expo v srpnu 1993 patřil Newton mezi nejzajímavější novinky a během prvních tří měsíců se prodalo 50 000 kusů. Současně ale doplácel na limity své doby. Jeho první systém rozpoznávání rukopisu byl často kritizovaný kvůli nepřesnosti a ideální nebylo ani napájení pomocí AAA baterií. Přesto zůstává důležité, že Newton měl na technologický svět reálný dopad.
QuickTake 100: Apple a digitální fotoaparáty dávno před iPhonem
V osmdesátých a devadesátých letech nebyl Apple jen výrobcem Maců. Dokazuje to LaserWriter, Newton a také QuickTake 100, tedy jeden z prvních digitálních fotoaparátů pro běžné spotřebitele.
QuickTake 100 byl průkopnický hlavně tím, že vsadil na jednoduchost. A to je přístup, který je pro Apple typický dodnes. Už tehdejší recenzenti chválili, že se zařízení používá snadno a intuitivně.
Z dnešního pohledu ale působí velmi primitivně. Uložil maximálně osm fotografií v rozlišení 640 × 480 pixelů. Neměl ovládání ostření ani zoom. A chyběla i možnost jednotlivé snímky po vyfocení prohlížet nebo mazat.
Přesto šlo o důležitý krok. QuickTake ukázal, co by Apple mohl dokázat v oblasti přenosné spotřební elektroniky. Jenže po návratu Steva Jobse v roce 1997 byla tato řada, stejně jako Newton nebo LaserWriter, ukončena.
Power Macintosh 6100: začátek velkého přechodu na PowerPC
Apple byl dlouhá léta úzce spojený s Motorolou, která dodávala procesory pro jeho počítače. Na začátku devadesátých let ale bylo čím dál jasnější, že Motorola nestačí držet krok s Intelem. Apple proto společně s Motorolou přizval IBM a vzniklo partnerství AIM. Jeho výsledkem byl procesor PowerPC a s ním i první Mac této éry: Power Macintosh 6100.
Tento model nesl 60MHz procesor PowerPC 601 a znamenal výrazný výkonnostní skok oproti řadě Quadra. Šlo o produkt, který jasně ukázal, že Apple umí zvládnout i velkou technologickou změnu bez zbytečného chaosu.
Důležité bylo i to, jak rychle se nová platforma prosadila:
- Power Macintosh během krátké doby téměř vytlačil starší Macy v nabídce,
- oslabil také trh s akceleračními kartami, protože Apple nabídl vlastní výkonnější řešení za rozumnější cenu.
Power Macintosh 6100 tak neukázal jen nový procesor. Ukázal také, že přechod na novou architekturu nemusí být pro uživatele bolestivý. A jak dnes víme, právě změny procesorových platforem se v historii Applu staly opakovaným tématem.
Závěr
Období mezi lety 1986 a 1995 bývá často líčeno jako éra tápání. Částečně právem. Apple tehdy rozhodně nezažíval klidné roky. Jenže zároveň jde o dobu, kdy firma představila řadu opravdu důležitých produktů.
Některé byly komerčně úspěšné. Jiné spíš ukázaly směr a skončily slepou uličkou. Ale právě v tom je jejich síla. Macintosh Plus, Macintosh II, LaserWriter II, PowerBook 100, Newton, QuickTake i Power Macintosh 6100 dokazují, že Apple nepřežíval jen setrvačností. I bez Steva Jobse dokázal přicházet s nápady, které ovlivnily podobu počítačů, notebooků, tiskáren, kapesních zařízení i digitálních fotoaparátů.
A možná právě proto je tohle období pro historii Applu mnohem důležitější, než se dnes na první pohled zdá.
