Apple v roce 2025 odvedl Irsku na daních 17 miliard dolarů, tedy 40 procent ze svého celosvětového daňového účtu. Vysoké číslo není náhoda: kombinuje se v něm běžná roční daň s doplatkem letitého sporu o nezákonnou státní podporu, o kterém rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.
Co se stalo
Apple podle nových údajů zveřejnil, že za rok 2025 zaplatil Irsku na daních 17 miliard dolarů. Firma celosvětově odvedla na daních 43 miliard dolarů, Irsko tak samo o sobě tvoří 40 procent celého jejího daňového účtu. Číslo poprvé vyplynulo z nových pravidel Evropské unie, která velkým firmám nařizují zveřejňovat, kolik daní platí v jednotlivých zemích, ne jen souhrnně za celou skupinu. Jako první o datech informoval server Financial Times, odkud je převzal i MacRumors.
Vysoká suma za rok 2025 přitom není jen obyčejná roční daň. Zahrnuje i doběh dlouholetého sporu o takzvaný doplatek daní, který se do irské státní pokladny definitivně propsal až loni.
Odkud se vzal doplatek 13 miliard eur
Jádrem případu je rozhodnutí Evropské komise z roku 2016. Komise tehdy uzavřela, že Irsko poskytlo Applu mezi lety 2003 a 2014 nezákonnou státní podporu formou daňových výhod, kdy efektivní sazba na evropské zisky firmy klesla až na 0,005 procenta. Komise proto nařídila Irsku doměřit a vymoct od Applu až 13 miliard eur.
Apple i irská vláda se proti verdiktu odvolaly, protože Irsko o vlastní daňový příjem paradoxně nestálo: chtělo si udržet pověst atraktivní nízkodaňové jurisdikce pro zahraniční investory. V roce 2020 dal nižší unijní soud, Tribunál, za pravdu Applu a rozhodnutí Komise zrušil. Evropská komise se ale odvolala k nejvyšší instanci, Soudnímu dvoru Evropské unie.
Ten 10. září 2024 verdikt Tribunálu zvrátil a potvrdil původní rozhodnutí Komise: Irsko muselo doplatek vymoct. Podle serveru Irish Times šlo o definitivní tečku za osm let táhnoucím se sporem. Apple kvůli rozsudku podle tehdejšího zpravodajství CNBC účtoval jednorázový daňový náklad ve výši zhruba 10 miliard dolarů ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí 2024.
Peníze, o kterých se spor vedl, ležely po celou dobu odvolání na zvláštním vázaném účtu i s naběhlými úroky. Irská vláda podle serveru AppleInsider v roce 2025 potvrdila, že z tohoto účtu obdržela téměř 15,5 miliardy dolarů, tedy 14,25 miliardy eur. Právě tento konečný převod se promítl do daňového účtu Applu za rok 2025 a spolu s běžnou roční daní vysvětluje, proč je číslo 17 miliard dolarů rekordní.
Proč zrovna Irsko
Nová data ukazují i to, proč se celý spor odehrával právě kolem Irska. Podle serveru 9to5Mac eviduje Apple v Irsku čtvrtinu svých celosvětových zisků před zdaněním, přestože v zemi pracuje jen 5 575 lidí, tedy zhruba 3 procenta celosvětové pracovní síly firmy. Zisk připadající na jednoho zaměstnance tak v Irsku vychází na přibližně 6 milionů dolarů, zatímco v Německu je to jen 51 tisíc dolarů.
Tento nepoměr je odrazem dlouhodobé praxe, kdy Apple směroval velkou část zahraničních zisků právě přes irské pobočky, mimo jiné i dřívější daňovou strukturou označovanou jako Double Irish. Firma samotný nárok Evropské komise dál odmítá a argumentuje tím, že sporné zisky patří duševnímu vlastnictví vyvinutému ve Spojených státech, ne evropským pobočkám.
Co to znamená pro Česko a Evropskou unii
Případ je jednou z nejvýraznějších ukázek toho, jak Evropská komise a Soudní dvůr EU vynucují pravidla proti zvýhodňování nadnárodních firem výhodnými daňovými dohodami uvnitř jednotného trhu. Týká se to i Česka jako členského státu: jde o stejný právní rámec státní podpory, který má zabránit tomu, aby si firmy přesouváním zisků do jedné země obcházely daňové povinnosti jinde v Unii. Politické napětí kolem podobných verdiktů navíc přiživil i americký prezident, který sliboval unijní pokuty zvrátit, popisujeme to v textu o Trumpově slibu zvrátit pokuty EU.
Nová povinnost zveřejňovat daně po jednotlivých zemích navíc postupně zvyšuje transparentnost i u dalších velkých firem podnikajících v Evropě, Česko nevyjímaje. Přímý dopad na ceny Apple produktů v Česku ale spor nemá, jde čistě o firemní daňové vypořádání mezi Applem a Irskem. O tom, proč jsou ceny Applu v Česku takové, jaké jsou, píše applemagazin.eu v samostatném přehledu.
Spor o irské daně navíc není jediným velkým střetem Applu s bruselskými regulátory. Firma nedávno prohrála u Soudního dvora EU i spor o svůj status gatekeepera podle DMA, a obě kauzy dohromady ukazují, jak intenzivně Evropská unie v posledních letech dohlíží na chování největších technologických firem na svém trhu. Podobně nedávno skončil i spor o obchodní podmínky App Storu, které Evropská komise nakonec akceptovala, jak popisujeme v přehledu přijetí nových podmínek App Storu. Souběžně se vyvíjí i americký spor s Epic Games o poplatky za App Store, shrnutý v přehledu poklesu provizí a odmítnutého narovnání s Epicem.
Nejčastější otázky o daňovém sporu Apple a Irska
Kolik Apple zaplatil Irsku na daních v roce 2025?
Podle nových údajů 17 miliard dolarů, což je 40 procent z celkových 43 miliard dolarů, které Apple zaplatil na daních celosvětově.
Je celých 17 miliard dolarů doplatek za spor s Evropskou komisí?
Ne. Jde o součet běžné roční daňové povinnosti a doběhu vyrovnání sporu o zpětné daně, žádný ze zdrojů obě čísla samostatně nerozepisuje.
Kolik přesně činil doplatek daní, o kterém rozhodl Soudní dvůr EU?
Soudní dvůr Evropské unie v září 2024 potvrdil, že Irsko musí od Applu vymoct přes 13 miliard eur. Po připočtení úroků z doby, kdy peníze ležely na vázaném účtu, dostalo Irsko v roce 2025 zpátky téměř 15,5 miliardy dolarů, tedy 14,25 miliardy eur.
Proč se spor týkal zrovna Irska?
Apple v Irsku dlouhodobě eviduje velkou část svých celosvětových zisků, i když v zemi zaměstnává jen malý zlomek svých pracovníků. Evropská komise v tom viděla nezákonnou daňovou výhodu poskytnutou irskou vládou.
Má tento spor dopad na ceny Apple produktů v Česku?
Ne. Jde o firemní daňové vypořádání mezi Applem a Irskem, žádný ze zdrojů nespojuje kauzu s cenami produktů v Česku ani jinde v Evropě.
Závěr
Rekordní daňová platba Irsku uzavírá dlouholetý spor, ve kterém Evropská unie prosadila, že si Apple nemůže přes irské pobočky snižovat daně na zlomek procenta. Číslo 17 miliard dolarů za rok 2025 tak není jen účetní kuriozita, ale výsledek osmiletého právního boje mezi jednou z nejhodnotnějších firem světa a bruselskými regulátory. Kauza zároveň potvrzuje, že Evropská unie je ochotná podobné spory dotáhnout až k nejvyššímu soudu, a to i proti vůli státu, kterému měla peníze nakonec připadnout.
