WSJ: Apple se vyhnul clům na čipy díky dohodě s Intelem

WSJ: Apple se vyhnul clům na čipy díky dohodě s Intelem
Podle Wall Street Journal souvisela výjimka z cel právě se spoluprací obou firem. Ilustrace: Applemagazin.eu (upraveno pomocí AI)

Podle reportu deníku Wall Street Journal, který cituje anonymní zdroje, souvisela loňská výjimka Applu ze 100% cla na polovodiče se směřováním ke spolupráci s Intelem. Trump spolupráci obou firem veřejně potvrdil až v červnu 2026, konkrétní obsah dohody ale zůstává neznámý.

Úvod

Wall Street Journal ve dnech 10. a 11. července přinesl zprávu, která zpětně vysvětluje, proč se Apple loni v létě vyhnul plánovanému stoprocentnímu clu na dovážené čipy. Podle lidí obeznámených s jednáními, jak je cituje WSJ, hrálo roli směřování ke spolupráci s Intelem na výrobě čipů v USA. Server 9to5Mac i AppleInsider report shodně popisují jako navazující vysvětlení k tomu, co Trump veřejně oznámil teprve v červnu letošního roku. Apple ani Intel se k reportu oficiálně nevyjádřily.

Co WSJ tvrdí a na základě čeho

Podle zdrojů blízkých jednáním byl generální ředitel Applu Tim Cook loni v létě pod tlakem Bílého domu a jednal ve Washingtonu o zrušení plánovaného stoprocentního cla na polovodiče. Zástupci administrativy podle WSJ během jednání navrhli, že spolupráce s Intelem by mohla přispět k celní úlevě. Jeden ze zdrojů obeznámených s jednáními dodává, že Apple počítá s tím, že by Intel mohl vyrábět čipy jak pro notebooky Mac, tak pro iPhony. Konkrétní objem produkce ani termíny WSJ podle dostupných informací neuvádí.

Celé tvrzení stojí na anonymních zdrojích, ne na oficiálním potvrzení. Podle AppleInsider vedl jednání kromě Trumpa i ministr obchodu Howard Lutnick, který na Apple tlačil, aby využil Intelovy výrobní kapacity.

Časová osa: od cla ke spolupráci s Intelem

Celá kauza se odehrává ve třech krocích, které od sebe stojí za to oddělit.

Srpen 2025: Trump na tiskové konferenci v Bílém domě oznámil stoprocentní clo na dovážené čipy a polovodiče, jak dříve popsal MacRumors. Zároveň uvedl, že firmy vyrábějící nebo se zavázavší vyrábět v USA clu podléhat nebudou: „Pokud stavíte v USA nebo jste se zavázali stavět, neplatíte žádný poplatek.“ Apple byl na tiskovce zmíněn přímo jako firma, která by mohla být osvobozena díky svému závazku investovat 600 miliard dolarů do americké výroby, tehdy oznámenému v rámci širšího programu, o kterém jsme psali v souvislosti s dohodou s Broadcomem.

Červen 2026: Trump na Truth Social oznámil, že Apple bude spolupracovat s Intelem na výrobě některých svých čipů v USA. Akcie Intelu po zprávě vzrostly zhruba o 9 procent v předobchodním obchodování, akcie Applu asi o 0,6 procenta. Šlo o jediné veřejné, byť neformální potvrzení spolupráce, žádnou tiskovou zprávu Apple ani Intel nevydaly.

Červenec 2026: WSJ report zpětně propojil obě události a tvrdí, že směřování k dohodě s Intelem hrálo roli už při jednání o celní výjimce v létě 2025, tedy zhruba rok před samotným veřejným oznámením.

Co je potvrzené a co zůstává neznámé

Jistá jsou tři fakta: přesné znění a datum Trumpova oznámení cla ze srpna 2025, jeho pozdější veřejné potvrzení spolupráce Apple a Intelu z června 2026 a tržní reakce na obě zprávy. Vazba mezi celní výjimkou a Intelem je naopak reportingem WSJ, opřeným výhradně o anonymní zdroje, nikoli o oficiální vyjádření.

Neznámý zůstává samotný obsah případné dohody: jaké konkrétní čipy by Intel pro Apple vyráběl, v jakém objemu a od kdy by reálná výroba měla začít. Objevují se dřívější spekulace analytika Ming-Chi Kua o produkci od roku 2027, případně o procesorech řady M pro levnější modely Macu a iPadu, ty ale pocházejí z jiných, samostatných zpráv a nejsou podle dostupných informací potvrzenou součástí aktuálního WSJ reportu. Nejasný zůstává i přesný mechanismus, jak měla výjimka fungovat: zda šlo o formální podmínku, nebo spíš o širší politické gesto v rámci celkového závazku investovat do americké výroby.

Souvislost s Applovým závazkem 600 miliard dolarů

WSJ report zapadá do stejné linie zpráv, jakou jsme sledovali u nedávné dohody Applu s Broadcomem v hodnotě přes 30 miliard dolarů na výrobu čipů v USA. Obě kauzy spojuje širší americký program reshoringu výroby polovodičů a Applův příslib investovat do americké ekonomiky 600 miliard dolarů. Zatímco u Broadcomu šlo o oficiálně potvrzenou a vyčíslenou smlouvu, u Intelu je vztah mezi celní výjimkou a výrobní spoluprací zatím jen tvrzením novinářů opřeným o anonymní zdroje.

Mimo samotného Applu americká vláda podle AppleInsider investovala do Intelu 9 miliard dolarů výměnou za zhruba desetiprocentní podíl ve firmě, což dokresluje, jak silně se administrativa v posledním roce angažuje přímo ve vlastnictví a výrobní kapacitě amerických výrobců čipů.

Co to znamená pro české uživatele

Přímý dopad na ceny nebo dostupnost produktů Apple v Evropě se nedá z dostupných informací odvodit. Report spíš naznačuje opak toho, čeho by se čtenáři mohli obávat: k plošnému zdražení kvůli clům na čipy zřejmě nedošlo, protože se mu Apple podle všeho vyhnul.

Relevance pro Česko je nepřímá. Jde o ukázku toho, jak americká obchodní politika tlačí velké technologické firmy k přesouvání části dodavatelského řetězce zpět do USA, podobně jako u zmíněné dohody s Broadcomem. Případné čipy z Intelu by se dřív nebo později objevily i v zařízeních prodávaných v Evropě, na jejich cenu ani funkce by to ale nemělo bezprostřední vliv. Téma je zajímavé spíš pro čtenáře sledující investice a vývoj akcií Applu a Intelu než jako praktická zpráva o produktech.

Reakce Apple, Intelu a trhu

Apple ani Intel se k WSJ reportu ani k Trumpovu červnovému oznámení oficiálně nevyjádřily. Jediná dostupná reakce je tržní: akcie Intelu po Trumpově příspěvku na Truth Social vzrostly zhruba o 9 procent, akcie Applu jen mírně, o 0,6 procenta. Reuters ani CNBC k tomuto konkrétnímu WSJ scoopu nemají dohledatelné vlastní reportování, shodu zpráv proto potvrzují především 9to5Mac a AppleInsider.

Závěr

WSJ report dává zpětně smysl tomu, proč se Apple loni v srpnu vyhnul stoprocentnímu clu na polovodiče: podle anonymních zdrojů k tomu přispělo směřování ke spolupráci s Intelem, kterou Trump veřejně potvrdil až o deset měsíců později. Jisté jsou datum a znění celního oznámení, samotné Trumpovo potvrzení spolupráce a reakce trhu. Mechanismus výjimky, obsah dohody i jména konkrétních čipů zůstávají podle dostupných informací neznámé, dokud se k tomu Apple nebo Intel oficiálně nevyjádří.

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosím zadejte svůj komentář
Prosím zadejte své jméno zde